Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vypuzovací kanálky je jiný název pro ejakulační vývody.

Ošetření kořenových kanálků neboli endodontické ošetření v je postup používaný v zubním lékařství, kdy lékař provádí odstranění nevyléčitelně nemocné, zanícené, poraněné nebo již mrtvé zubní dřeně. Cílem je zabránit hnisání a následně tvorbě abscesu na špičce kořene zubu, což může snadno vést ke zničení kosti, v níž je zub uchycen. Nejčastějšími příčinami poškození nebo odumírání zubní dřeně jsou odštípnutí nebo jiné zranění zubu či hluboký zubní kaz. Viz také endodoncie, reendodoncie.

Kořenový kanálek (lat. canalis radicis dentis) je zúžená část dřeňové dutiny uvnitř zubu. Kořenový kanálek vyúsťuje na hrotu kořene zubu drobným otvůrkem, kterým do zubní dřeně vstupují krevní cévy a nervy. Ke každému kořeni zubu vede jeden kořenový kanálek (má-li zub více kořenů, má tedy i více kořenových kanálků). Viz také ošetření kořenových kanálků.

Centrální kanálek míchy (lat. canalis centralis medullae spinalis) je prostor vyplněný mozkomíšním mokem, který prochází celou délkou míchy. Tento kanálek začíná pod čtvrtou mozkovou komorou, ze které do něj proudí mozkomíšní mok. Podobně jako mozkové komory je i centrální kanálek míchy vystlán epitelem, který je tvořen ependymovými buňkami. Kanálek jednak pomáhá přenášet do míchy živiny, jednak míchu do jisté míry chrání tím, že částečně tlumí nárazy do páteře. Viz také centrální, mícha.

Semenotvorné kanálky (lat. tubuli seminiferi) jsou tenké stočené kanálky uvnitř varlat. V semenotvorných kanálcích probíhá spermatogeneze. Semenotvorné kanálky jsou hustě stočené do spirál: odhaduje se, že všechny kanálky v jednom varleti mají celkovou délku 250 až 300 metrů.

Sběrací kanálky (lat. tubuli colligentes) jsou dlouhé tenké trubičky v ledvinách, které navazují na ledvinné kanálky (ty jsou součástí nefronů), a zajišťují odvod vznikající moči do ledvinných kalichů. Z těchto kalichů se definitivní moč dostává do ledvinné pánvičky, odkud se močovodem dostává do močového měchýře – a ve vhodnou chvíli se močovou trubicí vyloučí z těla ven. Poznámka: Jeden sběrací kanálek zajišťuje odtok moči z přibližně 8 až 10 nefronů. Obrázek: Struktura nefronu – schematický nákres. (Zdroj: Schematische Darstellung des Nephrons, Fabienne Reh, DocCheck, by BioRender.com (2023); převzato z https://app.biorender.com/biorender-templates; licencováno pod CC BY-NC-SA 3.0.) Viz také ledviny.

Polokruhové kanálky (lat. canales semicirculares) jsou součástí kostěného labyrintu ve vnitřním uchu. Polokruhové kanálky se podílejí na smyslu pro rovnováhu. V každém uchu se nacházejí tři polokruhové kanálky: přední polokruhový kanálek (canalis semicircularis anterior), laterální polokruhový kanálek (canalis semicircularis lateralis), zadní polokruhový kanálek (canalis semicircularis posterior). Tyto kanálky vzájemně svírají přibližně pravé úhly, jsou vyplněné tekutinou a na jednom konci mají ampuly (rozšířené části), které obsahují nervová zakončení. Obrázek: Kostěný labyrint – schematický nákres. Kostěný labyrint se skládá ze tří hlavních částí: polokruhových kanálků (vlevo) předsíně (uprostřed) a hlemýždě (vpravo). U oblastí označených jako utriculus a sacculus jsou uvedeny pouze latinské popisky, protože české názvy nejsou běžně zažité. (Zdroj: This W3C-unspecified vector image was created with Adobe Illustrator. - File:Bony labyrinth.png, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15023796) Obrázek 2: Rovnovážné ústrojí – princip vnímání rotace. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také kostěný labyrint, vnitřní ucho.

Ledvinné kanálky neboli ledvinné tubuly (lat. tubuli renales) je souhrnné označení pro systém různě pojmenovaných tenkých trubiček, které se nacházejí v ledvinách, konkrétně: proximální tubulus, Henleova klička, distální tubulus. Ledvinné kanálky jsou součástí nefronů, což jsou strukturní a funkční jednotky ledvin. Trubicovitým transportním systémem ledvinných kanálků protéká primární moč – tekutina, která vzniká ultrafiltrací krve v Malpighiho tělískách. Z ledvinných kanálků se zpět do krevního oběhu vstřebávají (reabsorbují) látky, které jsou pro tělo cenné (například voda, elektrolyty, aminokyseliny, glukóza apod.). Ledvinné kanálky se nacházejí v dřeni ledvin. Obrázek: Struktura nefronu – schematický nákres. (Zdroj: Schematische Darstellung des Nephrons, Fabienne Reh, DocCheck, by BioRender.com (2023); převzato z https://app.biorender.com/biorender-templates; licencováno pod CC BY-NC-SA 3.0.) Viz také ledviny.